Ptáci

Pavlína Jíšová

1:DDmen se potichu ztrAmácí, okno zarůstá tmDmou,
z myšlenek mých jsou ptCáci, hlava je oblohFou,
sama několik nGmocí odčítám ztráty svDmý,
nemocná svoji mAmocí, oči mám bolavDmý.
R:Já se nerada vzdCávám, když vím, že šanci mFám,
po pádu rychle vstCávám, smutku nepropadGám,
snad se mi někdy zdGmává, že je naděje prDmyč,
srdce horký jak lAmáva najde od zámku klDmíč.
2:Ptáci oblohou krouží, klesají níž a níž,
v zrcadle nočních louží hledají svoji skrýš,
kam asi můj úsměv mizí, proč ho vymazal čas,
proč je najednou cizí důvěrně známý hlas.
3:Hejna v mlze se strácí, bledne okenní rám,
klid se do duše vrací, já jen vzpomínám,
už jen protivně chladí příběh, kterej mě hřál,
jiný ruce mě hladí, život běží dál.
R:+ sDmrdce horký jak lAmáva najde od zámku klDmíč ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:28:01.248+00:00
Výsledky hledání: